Červen 2013

Jak jsem se dostala do PonyVillu 3

30. června 2013 v 12:57 My story
Byla zkřivená :,,Já chci pryč. Dnes jsem měla mít oslavu narozenin!" kutálely se jí slzy po obličeji. Přerušil ji zase ten keř. Sem tam se tam objevil kousek ocasu nebo nohy. Loveru to deprimovalo a šli na ni zase mdloby. Ted si jen srovnávala v hlavě, jestli omdlít má nebo. ,,Kdybych omdlela, tak bych nevěděla jestli umřu." řekla si. Najednou se z keře vynořila zářivá modrá noha. To už Lovera nemohla popadnout dech a omdlela.

Probuzení

,,Eh...moje hlava." probudila se s obkladem na hlavě a ovázanou nohou. Spanikařila a koukla se kolem sebe. Byla v nějakém domě uprostřed lesa, kde se ztratila. Ležela na posteli a tak si sedla, aby se pořádně koukla kolem. Uprostřed místnosti byl šedý kotel plný zeleného ,,sajrajtu". Na stěnách vysely africké masky. Na stropě vyseli všelijaké lahvičky a police byly plné květin, prášků a stejných lahviček, které vyseli na stropě. ,,Kde... kde to jsem?" polkla a strachy si raději lehla. Zavřela oči a dělala, jakože se ještě neprobudila. Poslouchala, kdy se ,,to" komu to tu patří vrátí. Lovera se dočkala. Slyšela cvaknutí kliky a tak jemně pootevřela jedno oko. Ve dveřích stála postava zahalená pláštěm s modrou nohou. Šla směrem ke kotli a vymáčkla tam tu samou květinu, kterou Lovera použila na zkoušce. Začalo to bublat. ,,Ano..." řekla osoba zahalená pláštěm. ,,Propána. Unesla mě čarodějnice!" pomyslela si Lovera a řekla si, že až bude možnost, tak uteče. ,,Čarodějnice" si vzala lahvičku a naplnila ji tekutinou, kterou právě stvořila. Přišla k posteli, kde Lovera ležela a nalila jí to do sklenice. ,,Ona si snad myslí, že jsem blbá." pomyslela si Lovera a oko projistotu zavřela. Tajemná osoba v plášti se na ni nevěřícně podivala a tak Lovera věrohodně trhla nohou. Osoba se na ni koukla, utáhla ji obvaz a vašla ven. ,,Tákže. Co mi to tam nalila?" čuchla si k pití :,,Blééé, nevím, ale smrdí to jako to, co jsem dávala starostce." ohrnula nos a umínila si, že je ta pravá chvíle na utěk. Vztala z postele a po třech nohách doskákala k oknu. Potichu se k němu přiblížila a koukla ven. Viděla ji. Hrabala tam kopytem do země :,,Ta modrá noha mě fakt děsí." sklopila uši a odplazila se ke dveřím. Čekala na správnou chvíli. Jakmile se osoba otočila k domu zády, tak se Lovera snažila co nejrychleji odskákat pryč. Seskočila schody, ale když skočila, tak se ji pohmožděná noha bouchla do posledního schůdku. Lovy zavřela oči a snažila se neřvat kvůli bolesti. Skočila jeden krok dopředu a osoba se otočila. Dívala se na ni a Lovy sklopila uši. Osoba se k ní začala pomalu blížit. Lovera šla pomalu směrem dozadu a byla přikrčená. Po chvíli už nebylo možno kam. Stála těsně u zdi jejího domu se strachem, že ji na místě zabije. Osoba zvedla kopyto. ,,Nezabíjejte mě!" vykřikla Lovy a osoba si sunala kapuci svého pláště :,,Dítě...." zasmála se z její reakce :,,Já zabít tě nechci, avšak ty velmi nemocná jsi. Proč neležíš a právě své pití nevypíjíš?". Lovera se zarazila a zaraženě na ni koukala. ,,Zecora jméno mé je..." usmála se na ni. Lovera se taky pousmála a usoudila, že není nebezpečná :,,Já se jmenuju Lovera.".....


Překvapení pro Ziberlee

29. června 2013 v 16:00 For you
Ahoj Ziberlee. Nudila jsem se, tak jsem ti
udělala pár věciček, které najdeš v cč :

Jak jsem se dostala do PonyVillu 2

29. června 2013 v 9:02 My story
Šla si vzít batoh, kam si pro jistotu strčila plášt a dva lektvary. Asistentka na ni mrkla a otočila se. Lovera zavřela dveře a doběhla ji.

O 5 minut později :

Starostka ležela na posteli. ,,Já vedu ji..." oznámila asistentka, která vešla do jejího pokoje. Lovera šla za ní a ona ji vysvětlila o co jde. Lovera ze sebe sundala batoh a vytáhla lahvičku, kterou nalila starostce do sklenice. Asistentka odešla s tím, že se za 5 min vrátí. Lovera se chvíly koukala po jejím pokoji. Nebyl moc nobl, i když byl lepší než ten její. Podala jí sklenici :,,Vypíjte to.". Starostka se napila a pustila sklenici na zem. Roztříštila se a ona se začala třepat. ,,Co se děje?" zeptala se s hrůzou Lovera. Starostka ji naznačila, že se dáví. Lovera nevěděla, co má dělat. Jen na ni s hrůzou koukala až... vydechla naposledy. Lovera se shrozila, nasadila si plášt a dala si kapuci. Batoh hodila na záda a vyšla ven z jejího pokoje. Viděla se vracet asistenku a tak se rozběhla proti ni a nezastavila se. ,,Ty máš už to?" otázala se a vešla ke starostce do pokoji. ,,Chytte tu zebru mladou!" zvolala. Lovera se ohlédla, jak za ní běží strážci vesnice. ,,Jak jsem si mohla vzít dva?" pomyslela si :,,Proč jsem ten otrávený jen brala. Mohlo mě napadnout, že si je spletu..." běžela mimo vesnici. Strážci byli za ní a tak se rozhodla :,,Zaběhnu do zapovězeného lesa!". Vběhla mezi vysoké stromy a strašidelné keře. Do lesa plného příšer, vlků a jiných masožravých potvor. Cestou slyšela, jak jeden ze strážců volal :,,Nechme ji tam, stejně nemá kam jít". Lovera se ani neotočila. Běžela čím dál hlouběji (myslím, že vám dojde, že je to Everfree). V lese bylo šero a Lovera věděla, že je daleko. Konečně se zastavila, aby nabrala dech. Sedla si na zem. ,,Hůůůů" ozvalo se v dálce. Začlo šustit křoví. Lovera se lekla a tak se znovu rozběhla. Měla strach, že ji něco sežere. Ohlédla po divném zvuku a nabourala do stromu. Omdlela.

O 6 hodin později

,,Au... moje hlava!" probudila se a koukla kolem sebe. Byla noc. ,,Ne,ne,ne,ne,ne....." začala panykařit a nasadila si na záda batoh. Neslyšela nic než jen houkání, vytí, praskání větví a chůzi zvířat. Za běhu plakala, protože si vzpomněla co udělala. Už nikdy neuvidí mámu s tátou. Neviděla přes slzy a zakopla. Začala ji z nohy téct krev. Tekla ji hodně, protože spadla na ostrý kámen. Snažila se postavit, ale nešlo to. ,,Myslím, že je to zlomené" řekla a dotkla se své nohy. Najednou něco zachrastilo ve křoví. Lovera se nejistě otočí a začne ječet. Snaží se vstát, ale situaci ještě zhoršuje. ,,No ták... prosím!" přes slzy na svou nohu neviděla a tak si je utřela. Podívala se na svou nohu. Byla zkřivená :,,Já chci pryč. Dnes jsem měla mít oslavu narozenin!" kutálely se jí slzy po obličeji...

Jak jsem se dostala do PonyVillu 1

28. června 2013 v 7:25 My story
Lovera se probudila a koukla na hodiny :,,Né... jdu pozdě!" vykřikla a vyletěla z postele jako šipka. Protřela si oči a koukla na svůj plášt, který má po své matce :,,Ne... dnes si ho nevemu. Stejně nejdu mimo vesnici." Lovera byla jediná, která ve vesnici nemluvila zebřím jazykem. ,,Myslím, že jsem připravená složit zkoušku." pomyslela si, když stála u zrcadla a upřeně na sebe zírala. ,,Ještě malý detail." otevřela šuplík a vytáhla velký modrý korálek, který si dala na hřívu. Měla velmi vysoké sebevědomí už od mala a tak si byla jistá, že tu zkoušku dá. Koneckonců, zítra má narozeniny, tak alespon budou mít co slavit. Vyšla z domu a koukla kolem sebe :,,Mám štěstí, že bydlím hned vedle školy.". Zamířila k ní, otevřela dveře a vyběhla nahoru po schodech :,,Slečno Lovero, jdete pozdě." ozvala se vzadu její učitelka, která ji hnala do třídy :,,Jste na řadě!" Lovera si poskočila :,,To dám!" řekla si a vešla do třídy, kde v čele třídy seděli hodnotící a pod nimi byl kotlík s přísadami :,,Dobrý den slečno, vytáhněte si papírek vaší zkoušky". Lovera šáhla do krabičky a vytáhla si lehce růžový papírek. ,,Nuže? Co vytáhla jste si slečno?" oslovil ji velmi starý poník. Lovera si papírek přečetla :,,Lék na...umíraní?". ,,Přesněji řečeno, něco, podala co by jste svému příteli, kdyby začal se vám začal např. dusit nebo se mu zastavilo srdce." ozvala se její učitelka, která také hodnotila postup. ,,Žádný strach... Je to tak primitivní." pomyslela si a začala ,,lektvar" míchat. Začala tužebníkem, svou oblíbenou bylinou a skončila návratníkem. ,,Hotovo" oznámila a všichni porotci se naklonili směrem k ní, aby si lekvar prohlédli. ,,Výborně slečno, ted řekněte nám postup!" rozkázal stařík a Lovera to tam začala vykládat :,,Začala jsem tím, že jsem rozdělala ohen, teprve potom jsme začali dělat směs. První bylinka, která se tam musí dát je tužebník a vaším přáním, aby se dotyčný uzdravil. Další bylinkou je ,,slavný" neznámník, jehož jméno se nezná a ten se dovnitř musí jen vymáčknout...." byla přerušena. ,,Myslím, že to nám stačí." usmál se na ni stařík a klisna sedící vedle něj dodala : ,,Za jedna..." Lovera byla tak štastná, že to dokázala, že se musela jít někam proběhnout

V den narozenin :

,,Dnes mám šestnáct" zvolala Lovera v koupelně, když si pročesávala hřívu. ,,Bude to nejlepší den mého života!" zvolala, ale to ještě nevěděla, co jí osud chystá. Zdála se být nejštastnější klisnou. Byl víkend a ona měla naplánovanou párty se kterou ji pomohla Blinkie Blie. Jakoby zebří Pinke Pie. Lovera položila kartáč a dala si na hřívu korálek, který se poprvé nasazovala včera. ,,Myslím, že to bude můj každodení doplněk." usmála se a šla zpátky do svého pokoje. ,,Škoda, že ho nemůžu změnit. Je furt stejný. Stejný staromodní lustr se svíčkami, postel je fialová a to se mi líbí, ale to povlečení..." začala ho tam kritizovat, ale pak uslyšela zvonek. Šla otevřít. Stála tam starostčina asistentka :,,Já omlouvám se vám, jestli vyrušila sem vás, ale starostka někoho mladého chtěla, aby vyléčil ji." Lovera se na ni koukla stylem ,,To jako já? Fakt já?" . ,,Tak jdeš?" zeptala se a Lovera nepřestala zírat, ale přikývla. Šla si vzít batoh, kam si pro jistotu strčila plášt a dva lektvary....