Jak jsem se dostala do PonyVillu 2

29. června 2013 v 9:02 |  My story
Šla si vzít batoh, kam si pro jistotu strčila plášt a dva lektvary. Asistentka na ni mrkla a otočila se. Lovera zavřela dveře a doběhla ji.

O 5 minut později :

Starostka ležela na posteli. ,,Já vedu ji..." oznámila asistentka, která vešla do jejího pokoje. Lovera šla za ní a ona ji vysvětlila o co jde. Lovera ze sebe sundala batoh a vytáhla lahvičku, kterou nalila starostce do sklenice. Asistentka odešla s tím, že se za 5 min vrátí. Lovera se chvíly koukala po jejím pokoji. Nebyl moc nobl, i když byl lepší než ten její. Podala jí sklenici :,,Vypíjte to.". Starostka se napila a pustila sklenici na zem. Roztříštila se a ona se začala třepat. ,,Co se děje?" zeptala se s hrůzou Lovera. Starostka ji naznačila, že se dáví. Lovera nevěděla, co má dělat. Jen na ni s hrůzou koukala až... vydechla naposledy. Lovera se shrozila, nasadila si plášt a dala si kapuci. Batoh hodila na záda a vyšla ven z jejího pokoje. Viděla se vracet asistenku a tak se rozběhla proti ni a nezastavila se. ,,Ty máš už to?" otázala se a vešla ke starostce do pokoji. ,,Chytte tu zebru mladou!" zvolala. Lovera se ohlédla, jak za ní běží strážci vesnice. ,,Jak jsem si mohla vzít dva?" pomyslela si :,,Proč jsem ten otrávený jen brala. Mohlo mě napadnout, že si je spletu..." běžela mimo vesnici. Strážci byli za ní a tak se rozhodla :,,Zaběhnu do zapovězeného lesa!". Vběhla mezi vysoké stromy a strašidelné keře. Do lesa plného příšer, vlků a jiných masožravých potvor. Cestou slyšela, jak jeden ze strážců volal :,,Nechme ji tam, stejně nemá kam jít". Lovera se ani neotočila. Běžela čím dál hlouběji (myslím, že vám dojde, že je to Everfree). V lese bylo šero a Lovera věděla, že je daleko. Konečně se zastavila, aby nabrala dech. Sedla si na zem. ,,Hůůůů" ozvalo se v dálce. Začlo šustit křoví. Lovera se lekla a tak se znovu rozběhla. Měla strach, že ji něco sežere. Ohlédla po divném zvuku a nabourala do stromu. Omdlela.

O 6 hodin později

,,Au... moje hlava!" probudila se a koukla kolem sebe. Byla noc. ,,Ne,ne,ne,ne,ne....." začala panykařit a nasadila si na záda batoh. Neslyšela nic než jen houkání, vytí, praskání větví a chůzi zvířat. Za běhu plakala, protože si vzpomněla co udělala. Už nikdy neuvidí mámu s tátou. Neviděla přes slzy a zakopla. Začala ji z nohy téct krev. Tekla ji hodně, protože spadla na ostrý kámen. Snažila se postavit, ale nešlo to. ,,Myslím, že je to zlomené" řekla a dotkla se své nohy. Najednou něco zachrastilo ve křoví. Lovera se nejistě otočí a začne ječet. Snaží se vstát, ale situaci ještě zhoršuje. ,,No ták... prosím!" přes slzy na svou nohu neviděla a tak si je utřela. Podívala se na svou nohu. Byla zkřivená :,,Já chci pryč. Dnes jsem měla mít oslavu narozenin!" kutálely se jí slzy po obličeji...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 dialoga dialoga | Web | 29. června 2013 v 9:33 | Reagovat

to je pěkný příběh určitě z toho křoví vijde Zecora

2 Stella Stella | 29. června 2013 v 11:17 | Reagovat

Wow, dobré pokračovanie :) stále sa lepšíš. Som rada že mi tu ide komentovať, lebo na ostatných sa mi písalo že stránka neexistuje -.- Som zvedavá na pokračovanie :D

3 Lovera Lovera | 29. června 2013 v 12:02 | Reagovat

[2]: Tak to jsem ráda :)

4 Flesh Waiting Flesh Waiting | Web | 29. června 2013 v 13:35 | Reagovat

[3]: woooooooow pěkný příběh

5 Ziberlee Ziberlee | Web | 30. června 2013 v 8:08 | Reagovat

doteraz my písalo, že sa nedá komentovať taraz to konečne ide. Príbeh je super!!! Lovera je tiež úžasná

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama