Září 2013

Pozastávko

29. září 2013 v 21:51 Info about blog
Omlouvám se, ale musím to udělat. Poslední dobou nemám na tento blog náladu, nevím proč. Ponící mě baví pořád stejně, holky z textovek ví, ale nějak mě upouští chut vůbec psát nějaké články. Navíc se musím hodně učit Fyziku a Chemii. Přiznávám se, že tyto předměty mi vůbec nejdou + pokud chci mít nějakou budoucnost, musím se začít věnovat škole a kreslit a psát. Tudíž budu psát jen příběhy, ale na blog, o kterém vám neřeknu, bohužel :( Omlouvám se, sem tam napíšu nějaký článek - obíhat budu určitě :)


Něco o mě

22. září 2013 v 16:09 Me
Ahoj, rozhodla jsem se napsat o mě nějaký článek, at víte, s kým máte tu čest
(Chtělo to hodně odvahy, ale nakonec jsem se rozhodla :))


Celým jménem se jmenuju Dagmar Mrázková, ale své křestní jméno nenávidím, proto mi všichni říkají Dagy :3 Je mi třináct let a narodila jsem se 25.1.2000. Pocházím z Moravskoslezkého kraje, moc daleko od Purplinky :( Každý den mě to deprimuje. Moji oblíbenou barvou je modrá, mám moc ráda zvířata. Nejvíce pejsky, koně a králiky. Můj hlavní koníček je zpěv a Tensing, do kterého jsem se nedávno přihlásila a už se z tama nikdy neodhlásím :D Do zpěvu chodím teprve chvíli za učelem naučit se to. Ráda píšu příběhy, básně, písničky a kreslím. Své kresby na papír se chystám zveřejnit, ale nemám na to odvahu :D Doma mám 8 mazlíčků - jednoho psa, pět papoušků a dva křečky. Svou fenku jsem našla a nerada bych o ni přišla. Je pro mě vším. Do budoucna plánuju jít na architekturu, ale tam se asi nedostanu :( Ale co už, je to ještě daleko :D Já vím, že to komolím do sebe, ale ono je tak těžké psát o sobě :( Jen snad ještě to, že půjdu na čistý blond :P

Twilightina Essence 7

17. září 2013 v 18:14
Ponyvillem se ozývaly kolečka sketeboardu, který jezdil všude možně. Patřil samozdřejmě nepravé Twilight, která se na Twilightin učet skvěle bavila. Vůbec ji nezajímalo, že má její trpké a veselé vzpomínky. Tvořila si nové. Nové, adrenalinové a rebelské. Snažila se zapomenout na její minulost. Její jediná starost byla "pobavit se na cizí učel". Sice přemýšlela při jízdě nad tím, jak tam její "replika" smutně sedí a přemýšli co ted, ale nemohla na nic přijít. Když byla stvořena, chtěla už stvořenou zůstat. Nic by ji nikdy nedostalo do světo zapomnění a to ani samotná Celestia. Byla si jistá, že ta to ani neví. Navíc ji stejně Twilight nemá jak napsat, když je Spike v její moci, ale prostě ji pořád ubíjelo, co dělá. Jako by dostávala pravý rozum. Ne nějaký falešný, kouzlem vytvoření. Musela nad danou věci pořádně přemýšlet, že slezla ze skateboardu a sedla si na okraj fontány. Její zrak se zaměřil do vody. Její roh se rozzářil a ona si na hladině vody vytvářela incident s jejím pravým já. Když si to přehrála asi pětkrát za sebou, napadlo ji, najít nějaké řešení. Nahrnula do rohu trošku své energie a obraz ve vodě pozměnila. Snažila se ten incident v hlavě nějak vyřešit, at to stojí, co to stojí. Její priorita byla "přežít" Stejně se ji rozum dál kupil v hlavě. Kolem ní chodili poníci, ale radši si ji nevšímali. Pamatují si, že když vyrušili Twilight z bádání, že z toho byl problém. To pak Ponyvillem létaly i okna. Ironicky řečeno. Twilight se v knihovně snažila vyhledat nějaký ten návod, bo zapomenuté kouzlo, které popisuje boj proti sama sobě. Nenašla ovšem nic. Ani zmínku o takovém kouzlu. A stejně. K čemu by ji bylo dobré? Odrazila by ho a na neštěstí by to zasáhlo tu pravou, ale pak ji to trklo. Riziko musí podstoupit. Její mysl našla knihu, ve které bylo kouzlo na zničení kopie. Takové kouzlo, které použila s problémem Pinkie Pie a jejich dvojnic. Jenže to by se musela nejdříve dostat z knihovny. Ne, rozhodla se, že na ni počká. Trpělivost přináší růže. Vzala si svůj oblíbený díl Daring doo a začetla se. Mezitím se podvodnice rozhodla vyřešit to rozumně. Přece jen to nemá smysl - bojovat. Nikdo by nevyhrál. Napadlo ji několik možností. Její pocity se smísily a bojovaly mezi sebou, ale ona přesto věděla, co musí udělat. Zvedla se z fontány a odebrala se směrem do knihovny, jenže se v nepravou chvíli a v nepravý čas objevila AppleJack :,,Ahoj Sparkle, kam máš namířeno?" přátelsky ji bouchla do boku. ,,No ehm... samozdřejmě, že domů" usmála se a udělala další krok ale AppleJac byla neodbitná :,,Víš, rozhodla jsem se, že tě pozvu na oběd. Dlouho jsi u nás nebyla a dneska je fajn den. Jako stvořený pro oběd mezi jabloněmi..." usmívala se a vlekla ji směrem k Apple Farmě. ,,Ale já... " polkla a smutně se koukla na knihovnu...

Takže Info...

15. září 2013 v 10:42 Info about blog
Máme tady po dlouhé době další info. Tedy... zdá se mi, že info píšu furt, ale co už :D Takže...

1. Je mi moc líto, že sem nějak přestáváte chodit. Nějak mi celkově
poklesla návštěvnost a to hodně. Jakto? To jsem se nějak zhoršila?
Jsem špatná? Nebo já nevím... ale je mi to líto

2. Omlouvám se, nestíhám kreslit AFFS a asi už ani kreslit nebudu.
Tedy budu, ale ne na PC, ale ne papíře. Doufám, že nevadí...

3. Mám druhý blog, definitivně. Píšu na něj taky příběhy, ale s
lidmi. Byla bych ráda, kdyby jste se zkusili na něj podívat :)

4. To je asi všechno, snad možná ještě k tomu kreslení na papír -
zkusím si najít svůj styl, at pořád nekreslím podle seriálu. Nebaví
mě to :D



Twilightina Essence 6

14. září 2013 v 11:25 My story
Slunce se pomalu tahalo k obloze a přinutilo měsíc stáhnout se na druhou stranu planety. Ptáci se začali probouzet a cvrlikat, květiny se začali rozevírat a někteří poníci už chodili po Ponyvillu. Jen obě Twilight a Twilight ještě se Spikem spali. Bylo to dobře, tedy podle toho kdo by se vzbudil. Obě se vrtěli ze spánku. Kvůli stejné povaze a myšlení se jim zdála stejná noční můra. Obě se probudili ze křikem a rychle si sedli. Promnuli si oči a zívli. Obě nic nechápali. Zase na sebe divně civěli, ale pak se probrali, stoupli a namířili proti sobě své rohy. Bylo to pozoruhodné, jak se obě prudce a naráz zvedli, jen nečekali, že někdo zaklepe na dveře. ,,Já to vyřídím!" vykřikla nepravá Twiligt. Ta pravá s ní kupodivu souhlasila. Nebylo bezpečné se zase vrátit jako normální inteligentí Twilight. Stoupla si vedle dveří pod okno, at ji nikdo nevidí, zatímco druhá otevřela dveře. ,,Ahoj drahoušku... Vím, že je brzo abych tě tu takhle otravovala, ale ted, když jsi tak krásně změnila svůj styl, bych byla ráda ušít ti nějaký svůj model." jiskřičky plály bílé klisně v očích a prošebně koukala na Twilight. ,,Ehm... no.... ahoj Rarity." nuceně se pousmála, ale nebyla moc ráda, že je zrovna v této chvíli někdo vyrušil. Taky se modlila, aby se nevzbudil Spike, který beztak zaláskovaně vykřikl, ale vypadalo, že to půjde hladce. ,,Moc ráda bych měla nějaký tvůj model, však mě znáš, ale i přesto, že jsem se změnila neznamená, že se v tento den jako obvikle neučím." usmála se. ,,No jo, zapomněla jsem... tak... odpoledne?" nepravá Twilight přikývla a Rarity se na ni usmála :,,To je užasné a promin, že jsem tě vyrušila. Zatím ahoj!" zamávala ji a odešla. Když Twilight věděla jistě, že Rarity mizí, rychle zabouchla dveře a vydechla si. ,,Tak pokračujeme..." zasmála se a vyzvala Twilight at vyleze ze svého ukrýtu. ,,Fajn, ale co předejít na rozumnou domluvu... vím, že by jsi mě chtěla nahradit, ale to nejde... ještě včera jsi...." ,,Ah... TICHO!" zařvala na ni a dupla kopytem do země :,,Nechci žádnou domluvu. Není to jasné, prostě jsem ted ty. Vidíš? Dokud mám Spika, nemůžeš mi jen tak odporovat drahá. Nechci ti nějak ublížit. Chci jen žít!" na to poslední slovo nakladla takový důraz až v Twilight zamrazilo. To slovo jí projelo jako nůž a její zrak se zdvihl na spícího Spika. Vypadal spokojeně, to naznačovalo důraz, že neví co se děje. Twilight věděla, že dříve nebo později někdo určitě pozná, že je to ona, ale co když ne? Co když ji nepozná ani princezna? Sklopila hlavu. Na takové drama nebyla nikdy připravená. Sice ji vždy překvapilo něco, co měla udělat, tak moc, že se z ní stala drsňačka, ale proti sobě neměla žádnou šanci. Cítila kolem sebe odpor. Jakoby byla zavřená v malé bedně bez nějaké díry, bez možnosti vylézt ven. Jenže si uvědomila, že její hipofíza je správná. Sice ne těsně kolem ní, ale kolem celé knihovny byl ochraný štít proti ní. Falešnice si dupala kopytem nedočkavě do země :,,Tak? Přece si kvůli svému životu mezi přáteli nevzdáš životu přítele, který s tebou je od tvé první návštěvy princezniny školy ne?" Twilight se zhluboka nadechla. Na žádnou z takových otázek nechtěla odpovídat. Snažila se vymyslet rozumné řešení, ale než s vzpamatovala, uslyšela zvuk dveří. Přiběhla k oknu a viděla, jak Twilight jde pryč. Došla ji trpělivost, ale Spike byl stále na stropě. Twilight si povzdechla...

Twilightina Essence 5

11. září 2013 v 15:10 My story
Chvíli tam jen tak stál a koukal do zdi, než se probral. Bylo tam nějak moc ticho, ano ticho uprostřed noci. V tuto dobu většinou Twilight zmatkuje a knihovnou létají knihy, ale dneska nezaslechl nic. ,,O... tvůj drahý Spike." zasmála se a škodolibě se podívala na pravou Twilight. Ta jen zakoulila očima, jako by se nic nestalo :,,Spiku, proč nespíš?" ,,V tuhle dobu se pravidelně budím kvůli..." zarazila se a střídavě se koukal na Twilight a Twilight. Bylo ticho. Z venčí se ozývalo cvrlikání cvrčků. ,,To ticho nesnesu... udělám to hned!" zasmála se a vzala Spika do kouzla. Twilight se na to s hrůzpu dívala :,,Pust ho, netahej ho do toho, za nic nemůže..." obnovila bojové postavení a byla připravená zautočit, ale Ta druhá ji zastavila :,,Nezkoušej nic, promluvíme si, souhlas? Nic jiného ti nezbývá...." Twilight se nadechla a vydechla, jakoby chtěla něco říct, ale místo toho jen kývla. Jakmile položila Spika, rozběhl se k pravé Twi: ,,Co to má znamenat?!" vykřikl. Twilight mu neodpověděla. Místo toho se věnovala té druhé :,,Ok, o co jde?" Druhá Twi se jen pousmála, zvedla pro jistotu Spika ještě více a začala ji krásně líčit, co je zač. Po chvilce přemýšlení a vysvětlování se Twilight rozhodla něco říct :,,Dobře... takže...ty... ty jsi má dvojnice, ztvořená z mé essence, kterou jsem omylem vložila do toho kouzla?" ,,Jop..." ,,A ty mě chceš nahradit?" ,,Jop... a mimochodem, tvůj narozeninový dort byl dobrý..." Twilight sklopila uši :,,Ty přece nemůžeš být opravdová, chci říci, že nemůžeš být živá bytost ne?" Falešnice se nad tou otázkou zamyslela :,,No... můžu. Stvořila jsi mě, koukej" nadechla se, vzala psací brko a píchla se do kopyta. Vytekla z něj malá kapka krve, ale nebyla obyčejná, červená, tak jako každá krev. Ta malá kapička měla uprostřed sebe malou zířivou třpytku. Twilight nikdy nic tak pozoruhodného neviděla. Snažila se to všechno pochopit. Rozhodně ji věřila, že je živá. Neživým bytostem neproudí krev v žilách a netiká srdce. Chvíli se koukala do země a pak se pohlédla na Spika, který sice se strachem, ale byl tak unavený, že v kouzle usl. ,,No dobrá..." konečně se ozvala :,,Jsi živá, chápu, že jsem tě stvořila já, ale měla bych tě zase... jak to jen říct... snad chápeš." pohlédla ji mile do očí. ,,Ne-e..." zahihnala se ta druhá :,,Přece by jsi mi nevzala život, nebo ano? Tak silná zase nejsi!" zasmála se. ,,Jak to víš?" špitla. ,,Mám tvé vzpomínky, část tebe!" ukázala na ni kopytem :,,Rozhodla jsem se tě prostě nahradit!" tato věta vjela do Twilight jako nůž. Nemohla se bránit. Obzvlášt, dokud drží Spika. I když... ani tak by ji to nebylo moc platné. Večer ubýhal rychle. Obě Twilight si vysvětlovali a hádali, kdo z nich je hoden žít na tomto světě dál. Nemohli se shodnout, až najednou obě usnuli...

Twilightina Essence 4

7. září 2013 v 13:49 My story
,,Co to je?" chytla se za hlavu a pozorovala zbytek Ponyvillu. Zkusila to znovu, ale tentokrát před sebe natáhla kopyta. Něco nahmatala. Bylo to tvrdé. Po chvilce se to zbarvilo a Twilight si to prohlédla. Kolem knihovny bylo malá fialová kopule. ,,Co to je?" pomyslela si a stoupla si zase na všechny čtyři. Necítila vítr, ale okolní zvuky, jako ptačí zpěv nebo vzdálená hudba z oslavy ano. Twilight namířila svůj roh na silové pole a vyslala kouzle. Bohužel nemělo žádný učinek. ,,Kdo mohl něco takové vytvořit?" vydechla a zkoušela to znova a znova a znova. Den ubýhal rychle a oslava už byla skoro u konce. Proto se rozhodla Pinkie prohlásit přípitek a vyhlásit oficiální rozbalování dárků. To také udělala :,,Děkuju všem přítomným, že se kamarádíte s naší Twilight. Je to skvělá klisna a bez naši pomoci by se tak daleko vysoko nedostala. Děkujeme, že jsi tady s námi Twily. Na Twilight...." zvedla skleničku a pak její obsah do sebe vylila. ,,Na Twilight...." zopakovali ostatní jako papoušci a naše "Twilight" se začervenala :,,Moc všem děkuju, že jste sem přišli. Takové překvapení jsem nečekala..." usmála se na všechny :,,A ta druhá ho ani nezažije!" dodala si pro sebe. Den utíkal rychle, tudíš i oslava. Oslavenkyně se bavila snad se všema. Tedy až do chvíle, než přišel konec oslavy. Kamarádky se rozhodli doprovodit Twilight domů. ,,Tak co...ehm... Twilight. Líbila se ti oslava?" špitla Fluttershy u jejího domu. Twilight nadšeně přikývla :,,Ale ted užjsem unavená, tak bych si snad měla jít lehnout...". Kdyby věděla, že se v knihovně nenachází její kopie, tedy spíše stvořitelkyně, tak by je jistě pozvala dál, ale ted to fakt nešlo. Slunce se pomalu sklánělo k západu. ,,Jistě Twilight, jen jak dopadlo to kouzlo?" zeptala se Pinkie a přestala hopkat. ,,Tak jak vidíš Pinkie, celkem dobře..." ujistila ji. ,,Chceš říct, že to kouzlo změnilo tvůj styl?" probrala se Rarity :,,Zkus to kouzlo na Rainbow!" vykřikla. ,,Jistě, snad zítra..." zívla. ,,Super..." všechny udělali hromadné obětí, tedy až na Rainbow, která se trochu bála, ale tak nějak tušila, že by to Twilight nikdy neudělala. Taky měla pravu, jelikož tato Twilight toto kouzlo ani nedělala. Rozloučila se s ostatními a jakmile věděla, že odchází, vešla dovnitř. Nikde nikdo nebyl. ,,Sakra!" řekla si pro sebe, ale tu se na ni ze zadu někdo vrhl a přimáčkl na tePlou dřevěnou podlahu :,,Co jsi zač?!" křičelo to po ní. Samozdřejmě to byla pravá Twilight. ,,To, čím ty už nikdy nebudeš!" shodila ji za sebe a oprášila se. ,,Počkej co?" rožla světlo a prohlédla si ji pořádně. Obešla si ji kolem dokola :,,Co jsi zač! Dělej, řekni to!" zakřičela na ni a projistotu zaujala bojového postavení. Ta "falešná" se nějak moc s ní nepárala :,,Proč bych ti to měla říkat. Jsem přesně to, co jsi ty..." Twilight nepochopila ani jedno z jejích slov a protože chtěla vysvětlení, tak ji upozornila tím, že těsně vedle ní nechala vystřelit světelný orb. ,,Hej, co děláš!" vykřikla a zaujala také bojové postavení. Chvíli tam jen tak stáli a nenávistně na sebe koukali. Pravá Twilight byla ještě naštvanější než předtím, ale ted se rozhodla zkusit to po dobrém :,,Prosím, co jsi zač? Proč se za mě vydáváš?" Ta druhá ani nehnula koutkem ust. ,,Odpověz, prosím!" zkusila to znovu, ale nebylo ji to nic platné. Ani se nepohla. Proto se rozhodla vystřelit znovu, ale tentokrát po ní. Místnost se zase růžově na dvě sekundy rozsvítila a růžový orb putoval přes místnost. Jenže falešná Twi ho odrazila a Twilight nezbylo nic jiného, než se vyhnout. Chvíli to takhle pokračovalo. ,,Dost!" křikla ta pravá :,,Tohle nikam nevede, jsi stejně silná." Falešné nezbylo nic než jen souhlasit. Tedy dokud se na schodne neobjevil ospalý Spike...

Soutěž - "Setkání s literární postavou"

4. září 2013 v 17:30
Moc se omlouvám svým čtenářům, že píšu na jiné téma, ale co je to můj blog a tato soutež je pro mě velká příležitost. Pro ostatní, co se sem přihlásili a chlěli se kouknout, tak prosím nesudte mě podle tématu mého blogu. Mám to ráda a vyzařuje ze mě desetileté dítě :D


Kniha : Harry Potter
Postava : Lenka Láskorádová (Střelenka Lenka)

Vše, co jsem vnímala, byla černočerná noc. Měsíc byl v úplňku a osvětoloval cestu více, než pouliční lampy. Hvězdy měsíc krásně doplňovali a tak z toho byla úžasná noc. Tedy, byla by, kdybych teď nebyla venku sama se svou knihou v tašce. Sem tam jsem si do něčeho kopla, schválně jsem skočila do kalůže či trhala listy z keřů. Bylo už pozdě, ale vcelku mi to bylo jedno. Prostě jsem bezcílně koukala jen tak na silncici, když jsem spatřila mokré stopy a jelikož jsem neměla nic na práci, rozhodla jsem se je sledovat. Ušla jsem pár desítek metrů a v dálce jsem uviděla postavu. Stála na místě a nehýbala se. Nevěděla jsem kdo to byl a bála jsem se, tak jsem opatrně udělala ještě pár kroků. Pak jsem ji spatřila. Měla krásné dlouhé blond vlasy, které se jí pod světlem lampy leskli. Na sobě měla růžové tričko a celkem světlé potrhané džíny. Hlavu měla vytočenou nahoru a něco pozorovala. Osmělila jsem se přijít ještě blíže, poznala bych ji snad všude, ale nevěděla jsem, jestli je to možné :,,Lenka?" oslovila jsem ji a dívka zaměřila svou pozornost na mě :,,Ano..." odpověděla. To už jsem si byla jistá. Přišla jsem k ní a hledala to, na co kouká. Boty. Na elektrickém drátě vyseli její boty. ,,Pomůžeš mi je sundat?" zeptala se mě. ,,Máš přece hů...." pak jsem si uvědomila, že ji v našem světě používat nesmí :,,Tedy, moc ráda." našla jsem si nějaký klacík a začala jej po botách házet. Málo kdy jsem se trefila a když, tak nespadli. Jako by se mi vysmívali. Nakonec jsem se naštvala a vtáhla z kabelky tu knížku. Mrskla jsem ji po nich a boty spadli na zem. Lenka je zvedla :,,Moc děkuju." vzala si je a usmála se na mě :,,Ale už musím jít." ,,Počkej!" vykřikla jsem, ale než jsem se vzpamatovala, už jsem ji viděla jen v dálce, jak utíká pryč a za ní vlají její krásné, skoro bílé vlasy.

Twilightina Essence 3

2. září 2013 v 14:33 My story
Když si Spike uvědomil co se stalo, zjistil, že se do zdi zabodl šupinami a to celkem hluboko. At se snažil jak chtěl, nemohl se odseknout. Jenže po té marné snaze si uvědomil, proč je zařízlí ve stěně a hned si začal dělat starost o Twilight. Koukl se po místnosti a spatřil hromadu spadených knih :,,To né, Twilight!" spatřil ji jak leží mezi nimi, ale co ho zarazilo, byli otevřené dveře a velká spálenina na místě zdroje té velké záře. To jste ještě neviděli, jak se na té zdi vztekal, ale pak nějakým zázrakem z ní spadl. Okamžitě se rozběhl k omráčené Twilight. Ještě se ji jemně kouřilo z rohu, ale byla živá. Zhluboka dýchala a srdce ji tlouklo jako o život. Spike si oddechl a rychle poklidil kolem ní ty knihy, at se, až se probudí, nezděsí. Teprve potom zavřel dveře, ale ještě než je zavřel, všiml si utíkajícího poníka. Přišlo mu divné, že ho ještě vidí, když je zavřel asi po třech minutách, ale nechal to plavat, nevěděl, že to může být něco nebezpečného, nebo nepříjemného. Navíc ani nevěděl, kde ta oslava je. Nemohl Twilight ani omluvit. Tiše si k ní sedl a čekal, jak se to dál vyvine. Mezitím se na oslavě skvěle bavili, ale zatím se nevěnovali žádnému z programů, který měla Pinkie pro Twilight připravený. Myslela si, že je jediná, kdo se o ni strachuje, ale nebyla. Sešla se s Rainbow Dash, FlutterShy, AppleJack a Rarity. Celé to probrali a když už se rozhodli se ji jít hledat, tak najednou hudba utichla a všichni zakřičeli :,,Překvapení" Pinkie pie to nečekala a ani její kamarádky a tak se prorvalali davem. To co spatřili je zarazilo. Vlastně všechny, jen tak na ni zírali s otevřenou pusou a nezmohli se ani na slovo. Jen Rarity z toho omdlela. Všichni koukali na krásnou fialovou klisnu. Měla na sobě krásnou koženou bundičku, crazy učes a v levém kopytě držela Skateboard, který byl opřený o zem :,,Co se děje?" optala se. Nikdo se nezmohl na odpověd. Chvíli bylo ticho a Twilight na všechny zírala. Bála se, že poznaj, že to není ona. ,,Co na mě tak koukáte?" vydala ze sebe podruhé a Pinkie Pie zavřela pusu a spolkla sliny :,,Twilight, jsi... jsi to ty?" ,,Jo, co se děje Sparkle?" doplnila ji AppleJack. ,,Nic se neděje, nemůžu se pořádně vyfiknout?!" Toto bylo slovo, které použila poprvé v životě, teda, technicky vzato nepoužila. Pořád tam jen tak stála a když zase nikdo nemluvil, rozhodla se pokračovat :,,Tohle všechno je pro mě?" zeptala se a nic. Pořád jen ticho. Prohlížela si celé prostředí a výzdobu :,,Je to moc milé." řekla další větu, ale nikdo neodpovídal. Sem tam někdo zakašlal a všichni na ni civěli. Vráželi do ní své pohledy jako nože. Nakonec se Pinkie Pie osmělila :,,Ano, protože máš narozeniny." usmála se a dala ji na hlavu narozeninovou čepičku. ,,Narozeniny?" koukala se nechápavě kolem :,,Aha já, no to je... skvělé". Když tohle řekla, tak se všichni vrátili ke svým činostem. Samozdřejmě, když Twilight kolem nich procházela, tak ji popřáli, ale nikdo se ji neopovážil zeptat, co se s ní stalo. A v tom měla štěstí. Ulevilo se ji, ale jeden poník se později přece jen osmělil. Byla to samozdřejmě Pinkie Pie, která se jako obvikle skvěla bavila :,,Twilight... ... Co se s tebou stalo? Jsi to vůbec ty?" Twilight se zastavila :,,Takovou otázku bych čekala od ostatních obyvatel a ne od tebe Pie. Jasně, že jsem to já!" ujistila ji, ale Pinkie nebyla schopná tomu uvěřit. Jakto, že se z ní stala moderní klisna a rebelka? Od kdy má moderní učes? Měla hromadu otázek, ale napadlo ji, že nejpřesvědčivější bude, když uslyší důkaz :,,Twilight, řekni něco nudného, co na takovýchto oslavách vždy říkáš!" zadívala se nevěřícně na ni. Twilight pátrala v paměti, jelikož měla Twilightiny vzpomínky a tak ji nedělalo problém něco vymyslet :,,No... i kdysi existovali oslavy, ale na těchto dalo by se říci starších, se jen pilo a hodovalo...." chtěla pokračovat ale Pinkie ji zastavila :,,Fajn, věřím ti.... ujistím ostatní a pak můžeme začít s mým programem." odhopkala pryč. Slunce svítilo pořád, ani zmínka o špatném počasí, natož aby se objevil na nebi nějaký mrak. Nic by tento den nezkazilo, tedy pokud by ho zažívala pravá Twilight. ,,Hmm... líbí se mi tu. Jsem ráda, že mi darovala život." škodolibě se usmála, ale přerušila ji nádherná bílá jednorožka, která se probrala ze svých mdlob :,, Twilight, sluší ti to. Konečně jsi dostala rozum zlato, jen doufám, že nějak neošidíš učení." ,,Učení?" pomyslela si a zapátrala v hlavě o jakém učení Rarity mluví. ,,Tak?" zeptala se znovu, když nedostala žádnou odpověd. ,,Ehm... ne, samozdřejmě že ne...." falešně se usmála. Rarity na ni mrkla, ale když na ni zavolala Pinkie Pie, odešla. Den ubýhal celkem rychle, sluneční paprsky dni dopřávali dobré počasí. Ptáci pořád cvrlikali, ale určité druhy se střídali podle času a doby, aby si ostatní mohli odpočinout. Zatímco oslava probíhala v plném proudu, Spike seděl u Twilight jako hromádka neštěstí. Nevěděl co má dělat, ale věděl, že už tam seděl dost dlouho na to, aby se snažil Twilight probudit. ,,Twilight? Vztávej... prosím" cloumal s ní. Chvilku se nic nedělo. Twilight pořád dýchala, takže nehrozila smrt. Srdce ji tlouklo, takže nehrozila mrtvice. Asi po těch pěti minutách buzení se pravá Twilight probrala :,, Oslava!" vyhrkla ze sebe a okamžitě si sedla :,,Spiku, kolik je hodin?" Když ji to Spike zdělil, tak se zhrozila. Bylo o hodinu později, než na kdy se s Pinkie domluvila. ,,Musím jít na oslavu, jelikož víš jak si Pinkie potrpí na domluvený čas... jo a mimochodem, nevíš jak dopadlo to kouzlo?" Spike se na ni podíval a pokrčil smutně rameny. Vůbec nevěděl jak dopadnout mělo a Twilight také ne, protože ji shořeli všechny poznámky. Vykašlala se na to. Učesala si hřívu, otevřela dveře a chtěla vyběhnout, ale do něčeho narazila....


Tato část je velmi nepovedená, omluvám se, ale on je problém psát o takovém složitém tématu. Doufám, že chápete která je která :D Budu se vám to vždycky snažit popsat, at v tom nemáte zmatek :)

Twilightina Essence 2

1. září 2013 v 13:20 My story
Jakmile Pinkie odešla, nastalo uplné ticho. Twilight pokrčila rameny a vrátila se zpět k velké tlusté knize, která byla pořád o jednom a tom samém kouzlu. Bylo tam popsané snad všechno. Co se při kouzle musí nebo naopak nesmí udělat, co je při kouzle vhodné dělat a co se má udělat, když se kouzlo pokazí. Twilight byla teprve asi ve čtvrtce. Knihovou se ozývalo jen šustění otáčejících stránek a čmrkaní pera. Ano, Twilight si to nejdůležitější musela zapsat. Nemůže riskovat, že tak složité kouzlo se ji pokazí. Slunce stoupalo na obloze docela rychle. Nikdo se nenudil, nikdo jen tak nebrouzdal Ponyvillem. Každý měl svou práci a tak ani nevnímali kolik je hodin. Když hodiny odbili poledne, byl čas se sejít na místě, kde se měla pořádat Twilightina oslava. Pinkie to tentokrát vymyslela jinak, než jako svou obviklou oslavu. Tentokrát se rozhodla udělat oslavu v přírodě, v nějakém parku, lese nebo na klidném místě. Tento ukol měla provést FlutterShy. Pinkie Pie na ni netrpělivě čekala a hopkala si kolem fontány, kde se postupně začali scházet i ostatní poníci, čekajicí na Flutty. Když už všichni konečně uviděli v dálce žlutou kráčející pegasku, šli ji naproti. Nechtěli se tam zdržovat s fialovými a růžovímy balonky, s dortem s obličejem Twilight a velkou cedulí s nápisem "všechno nejlepší, Twilight" FlutterShy se zastavila, jelikož si uslyšela malý dupot kopýtek a tak zvedla hlavu, aby zjistila co se děje :,,Aha, to jste vy, pojdte za mnou...." špitla a otočila se. Ostatní šli za ní. Dupot kopýtek tedy pokráčovala až na místo, které FlutterShy vybrala. Bylo nádherné. Krásná zelená tráva, která se rozprostírala kolem malého čirého rybníčka. Paprsky slunce se o něj krásně odráželi a způsobili nádhernou atmosféru. Nechybělo zde ani pár stromů a keříků, které by vrhali stín, kde by si mohli pníci odpočinout. ,,Výborná práce, Fluttershy!" zvolala Rainbow Dash poletující nad hladinou vody. Všichni si užívali. Dokonce i Pinkie Pie, ale nakonec si po pěti minutách uvědomila :,,Poníci, máme připravit oslavu. Kde je Rarity? Má nastarost výzdobu." zvážněla a už vázala nějaké ty fialové balonky, do kterých později přidávala i růžové. ,,Jsem tady, zlato." mrkla svýma krásnýma očima a položila svůj dárek pro Twilight na malý dřevěný stoleček, který přinesla AppleJack. ,,Výborně Rarity, tak pokračuj!" podala ji všechny balonky, stužky a různé ostatní věci na výzdobu. Všichni byli do oslavy zabraní. Fluttershy učila zpívat ptáčky něco k narozeninám, Rainbow Dash s AppleJack balili dárky, Rarity dělala výzdobu a Pinkie Pie na všechno dohlížela :,,Kdo pozná, kolik je hodin pomocí slunce?" FlutterShy se podívala na svůj stín :,,Jsou dvě hodiny odpoledne." usmála se a pokračovala. Pinkie Pie se kolem sebe rozhlédla. Vypadalo to opravdu nádherně. Výzdoba se jim moc povedla. Všude vyseli stužky a balonky v Twilightině barvě. Kolem rybníčku bylo posezení. Byla tam zajištěná hudba a všechno kolem toho. Dokonce už přicházeli první poníci. Pinkie Pie byla nadšená a doufala, že se to bude líbit Twilight, tak jako ostatním. Všichni nesli nějaký dárek. Bylo jich tolik, že už je museli pokládat vedle stolu. Pinkie totiž letos pro všechny naplánovala takovou ohromnou oslavu, ale pro každého někde jinde. Když už někteří poníci seděli, někteří si plavali ve vodě, tak všem začalo vrtat hlavou kde je Twilight, ale Pinkie jim to řekla, aby je uklidnila. Twilight byla samozdřejmě v pořádku a dočítala poslední stránku z knihy :,,Hodně štěstí při zkoušce tohoto kouzla pro pokročilé...." dočetla, napsala si poslední poznámku a přesto, že toto kouzlo bylo velmi složité, rozhodla se ho vyzkoušet. Nikdy nebyla tak nervozní, ale nervozitita nebyla při kouzle bezpečná. Snažila se uklidnit a rozsvítila svůj roh. Vztřebala do něj veškerou svou energii, která se tam hromadila a poté kouzlo vyslala. Ze všech oken knihovny vyrašilo obrovské fialové světlo, které osvětlilo Ponyville asi na dvacet metrů. Naštěstí všichni byli na oslavě a nikdo to neviděl. Poté přišel velký nával energie a Spika s Twilight to odhodilo na stěnu....